Živé ploty se obvykle vysazují, aby vymezily hranice pozemku, poskytly nám soukromí na naší zahradě, případně se používají k rozdělení jednotlivých částí zahrady. Zároveň však mají velmi příznivý vliv na mikroklima, chrání před větrem, hlukem, zachycují prach, stávají se útočištěm pro mnoho živočichů a v neposlední řadě se stávají výrazným estetickým prvkem zahrady. Poradíme Vám, jak založit živý plot krok za krokem, i jaké rostliny pro živý plot vybrat.
Stálezelený živý plot
Výhoda stálezeleného plotu je jasná – je zelený po celý rok a zajistí Vám tak stoprocentní soukromí i během zimního období. Na druhou stranu musíte počítat s tím, že se během roku příliš nemění a jen některé stálezelené dřeviny jsou kvetoucí. Stálezelené ploty mohou být vytvořené z listnatých i jehličnatých dřevin. Alternativou ke stálezeleným živým plotům je použití poloopadavých dřevin, kterým přes zimu zůstává alespoň část listů.
Stálezelený plot z bobkovišně
V současné době jsou bobkovišně jasným favoritem pro živé ploty. Jsou stálezelené, mají krásně lesklé listy sytě zelené barvy a na jaře kvetou bílými květy. Na pěstování jsou nenáročné a navíc rostou poměrně rychle. Můžete vybírat z mnoha kultivarů, které se liší zejména výškou, tvarem listů a odstínem zelené. Mezi nejoblíbenější bobkovišně pro živý plot patří Prunus laurocerasus ‚Caucasica‘ nebo ‚Novita‘.
Stálezelený plot z blýskavky
Pokud byste si přáli přeci jen barevnější živý plot, než je plot z bobkovišní, ideální alternativou je blýskavka Fraserova. Nejčastěji dorůstá výšky 4 metrů, roste hustě a poměrně rychle. Nové listy blýskavek raší od jara až do podzimu a mění svou barvu ze sytě červené až vínové do tmavě zelené, takže poskytují opravdu krásnou podívanou. Nejoblíbenější a zároveň nejstarší odrůdou je ‚Red Robin‘ (Photinia fraseri ‚Red Robin‘), která získala mnoho ocenění, včetně prestižního ocenění anglické Královské zahradnické společnosti (RHS).
Stálezelený plot z hlohyně
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) je další vhodnou stálezelenou dřevinou pro živý plot. Je oblíbená zejména pro dekorativní plody, které keř zdobí od léta až do zimy. Ty mohou mít červenou, oranžovou nebo žlutou barvu, hlohyně navíc během jara kvetou bílými květy. Jsou to zcela nenáročné a bujně rostoucí dřeviny, které díky svým trnům mohou jednoduše vytvořit téměř nepropustný živý plot. Prospívají v téměř jakékoliv půdě a jsou vhodné i do těžkých jílovitých půd, snadno si poradí i se znečištěným městským prostředím.
Stálezelený plot z aukuby
Pro stinná místa se výborně hodí živý plot z aukuby japonské (Aucuba japonica). Ta je tvarem listů velmi podobná bobkovišním, barva listů je sytě zelená, ale velmi oblíbené jsou i panašované odrůdy. Do živého plotu vybírejte vyšší odrůdy, které dorůstají 2 až 2,5 metru. Patří sem např. panašovaná aukuba japonská ‚Crotonifolia‘, nebo základní forma aukuby se sytě zelenými listy. Aukuby potřebují živnou, kyselou půdu, která by měla být rovnoměrně vlhká, avšak dobře odvodněná.
Stálezelený plot z bambusu
Obrovskou výhodou bambusu je rychlost jeho růstu, navíc se jedná o poměrně neobvyklý živý plot, který v sousedství pravděpodobně jen tak nenajdete. Nejvhodnějším bambusem pro naše podmínky jsou bambusy rodu Fargesia, jejichž výhodou je to, že roste keřovitě a na rozdíl od jiných bambusů se nekontrolovatelně nerozrůstá tam, kam nechcete. Na pěstování i údržbu je vcelku nenáročný, plné výšky dosahuje už dva roky po vysazení a velmi dobře se tvaruje.
Stálezelený plot z jehličnatých dřevin
V minulosti tolik oblíbené túje, které jsme mohli vidět snad na každé zahradě, jsou již na ústupu a k výsadbám živých plotů se v dnešní době využívá spíše jiných jehličnatých dřevin. Mezi ty patří např. tis červený (Taxus baccata), který sice může dorůst až do výšky 10 metrů, avšak počítejte s tím, že roste velmi pomalu a hodí se na stinná, maximálně polostinná stanoviště. Navíc je jedovatý, takže se nehodí na zahrady s malými dětmi.
Další možností je cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii), který může v příznivých podmínkách ročně přirůstat až o jeden metr. Díky těmto velkým přírůstkům musíte počítat s tím, že oproti jiným dřevinám, kterým stačí tvarovací řez jednou do roka, budete muset cypřišovec řezat i několikrát do roka. Odměnou vám však bude nádherný živý plot v sytě zelené barvě.
Zejména pro vyšší polohy je vhodnou volbou stylový živý plot ze smrku ztepilého (Picea abies), který se dobře tvaruje a do tvaru plotu dorůstá přibližně po šesti letech. Vytváří hustou zelenou stěnu, a to v jakékoliv půdě, nejlépe prospívá na slunných stanovištích.
Živý plot z poloopadavých dřevin
Poloopadavé dřeviny se vyznačují tím, že část listů na nich zůstává i přes zimní období. Typickým zástupcem je ptačí zob (Ligustrum vulgare), velmi oblíbený pro svou absolutní nenáročnost a toleranci snad ke všem druhům půdy. Navíc se velice lehce tvaruje do požadovaného tvaru a je tak vhodnou volbou i pro malé zahrady, kde je žádoucí úzký živý plot.
Další oblíbenou dřevinou je habr obecný (Carpinus betulus), který se výborně hodí jako živý plot k moderním novostavbám i do přírodně laděných a venkovských zahrad. Ty mají od jara až do podzimu svěže zelené listy, poté žloutnou a na zimu hnědnou, ale neopadají. Staré listy opadají až na jaře, kdy raší listy nové, takže pohledovou clonu tvoří v podstatě celý rok. Živý plot s obdobnými vlastnostmi získáte i výsadbou buku lesního (Fagus sylvatica).
Barevný a kvetoucí živý plot
Pokud byste na své zahradě měli rádi barevný a kvetoucí plot, pak zvolte kombinovaný živý plot ze stálezelených a kvetoucích dřevin. Stálezelené dřeviny zajistí to, že přes zimu nebude plot holý a vhodně nakombinované kvetoucí dřeviny vám mohou vytvořit krásně rozkvetlý živý plot po celou sezónu. Kombinaci dřevin vždy vybírejte zejména s ohledem na podmínky stanoviště (zejména světelné a půdní podmínky) a v případě kvetoucích dřevin s ohledem na dobu kvetení. Pro barevné kvetoucí ploty je ideální kombinace výše uvedených stálezelených dřevin společně s kvetoucími dřevinami jako je např. zlatice prostřední (Forsythia intermedia, lidově zlatý déšť), vajgélie květnatá ‚Alexandra‘ (Weigela florida), pustoryl panenský (Philadelphus virginalis, nepravý jasmín), tavolník van Houtteův (Spiraea vanhouttei), tamaryšek čtyřmužný (Tamarix tetrandra) nebo čilimník (Cytisus). Opravdu velmi efektní je živý plot z hortenzií.
Výsadba živého plotu krok za krokem
- Po výběru vhodné dřeviny pro váš živý plot (zejména s ohledem na světelné a půdní podmínky) následuje příprava výsadbových jam.
- Za pomoci provázku si vytyčte prostor živého plotu.
- Celý prostor zbavte plevele i s jeho kořeny, půdu zryjte a obohaťte ji kompostem.
- Půdu můžete dle potřeb dřevin obohatit také o rašelinu – v případě kyselomilných rostlin a upravit její vlastnosti (jílovité půdy odlehčíme pískem, příliš lehké půdy smícháme s ornicí a kompostem).
- Připravíme si výsadbové jámy nebo rýhy (příkopy). Jámy by měly být dostatečně velké a hluboké, přibližně dvakrát větší, než je kořenový bal rostliny. To, jak daleko od sebe budeme jednotlivé keře sázet, záleží zejména na jejich šířce v dospělosti. Vždy se v zahradnictví informujte o doporučené vzdálenosti výsadby tak, abyste dosáhli zapojeného vzhledu bez mezer mezi jednotlivými rostlinami.
- Dno výsadbové jámy hluboko nakypříme rycími vidlemi a pokud máte půdu chudou na živiny, na dno můžete přidat hnojivo s řízeným uvolňováním živin.
- Rostlinu vložíme do přichystané jámy a tu zasypeme půdou tak, aby byla rostlina na úrovni půdy, případně o něco málo hlouběji.
- Půdu kolem rostliny utužíme tak, že ji opatrně ušlapeme.
- Po výsadbě všech rostlin je vydatně zalijeme, nejlépe dešťovou vodou.
- Pokud si půda po zalití sedne, je potřeba zeminu doplnit.
- Nezapomeňte nově vysazený živý plot pravidelně zalévat.
Nejčastější otázky ohledně založení živého plotu
Kdy se sází živý plot?
Kontejnerované sazenice živého plotu můžeme vysazovat v průběhu celého roku, kromě zimy. Stálezelené a jehličnaté dřeviny vysazujeme ideálně během jarního období až do začátku května, případně koncem léta a začátku podzimu (nejčastěji září a říjen). Prostokořenné sazenice opadavých dřevin pak vysazujeme na jaře dokud neraší a na podzim po opadu listů.
Jaké rostliny zvolit pro živý plot ve stínu?
I ve ztížených podmínkách stinných stanovišť se bude dařit mnoha okrasným dřevinám, které jsou vhodné pro živý plot. Patří sem např. bobkovišeň, aukuba japonská, ptačí zob, bambus, tis červený, tavola kalinolistá, cesmína obecná nebo kalina vrásčitolistá.
Který živý plot roste nejrychleji?
Pro rychle rostoucí živé ploty můžete zvolit např. jilm sibiřský, který může mít téměř dvoumetrové roční přírůstky, bambus, ptačí zob, cypřišovec Leylandův, poměrně rychle rostou i bobkovišně a blýskavky. Při výsadbě živého plotu z rychle rostoucích dřevin však myslete na to, že je oproti jiným dřevinám budete muset častěji prořezávat, a to i několikrát do roka.
Jaké dřeviny jsou vhodné pro úzký živý plot?
Máte-li malý pozemek, pravděpodobně ho nebudete chtít zmenšovat širokým živým plotem. Zvolte tedy dřeviny, které se dobře tvarují nebo rostou sloupovitě a jsou úzké. Vysadit můžete např. ptačí zob, hlohyně, vybrané odrůdy zeravů – tůjí (např. zerav řasnatý ´Fastigiata´), jalovec obecný (Juniperus communis), sloupovitý tis červený (Taxus baccata ‚Fastigiata Robusta‘) nebo třeba cesmínu vroubkovanou (Ilex crenata ‚Caroline Upright‘).
Comments are closed.