Keře, a zejména ty kvetoucí, jsou nepostradatelným prvkem každé okrasné zahrady. Nejen že vaši zahradu obohatí o krásné květy a barvu, do vaší zahrady rovněž přilákají tolik prospěšné opylovače, dodají zahradě potřebnou strukturu a poskytnou vám soukromí. Ať už vlastníte velkou nebo jen malou zahradu, můžete na ní vysadit keře, které vás svými květy budou těšit celou sezónu od jara až do podzimu. Mnoho těchto okrasných keřů je rovněž možné pěstovat v nádobách, které můžete umístit třeba na terasu nebo větší balkon. Vybrali jsme pro vás ty nejkrásnější kvetoucí keře, které jsou nenáročné na pěstování a v našich podmínkách plně mrazuvzdorné.

Hortenzie

Hortenzie patří již dlouhou dobu k nejoblíbenějším keřům našich zahrad. Favority jsou sice hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla), jejich pěstování však díky tomu, že mnohdy namrzají a mohou tak méně kvést, není úplně bezproblémové. Oproti tomu hortenzie latnaté (Hydrangea paniculata) a hortenzie stromečkovité (Hydrangea arborescens) spolehlivě kvetou každý rok díky tomu, že kvetou na letošních výhoncích a nejsou tak jarními mrazíky ohroženy. Mezi nejoblíbenější kultivary patří Hortenzie latnatá ‚Vanille Fraise‘ (Hydrangea paniculata ‚Vanille Fraise‘), Hortenzie latnatá ‚Grandiflora‘ (Hydrangea paniculata ‚Grandiflora‘) a Hortenzie stromečkovitá ‚Annabelle‘ (Hydrangea arborescens ‚Annabelle‘). Oba druhy hortenzií pěstujeme na slunném až polostinném stanovišti v dobře propustné, kyselé půdě, která by však neměla být dlouhodobě přemočená. Kvetou od června do září, jejich uschlé květy jsou velmi dekorativní i v zimním období.

Komule Davidova neboli motýlí keř

Komule (Buddleia davidii) jsou zcela nenáročné, bujně rostoucí a spolehlivě kvetoucí okrasné keře, které jsou doslova magnetem pro motýly. Jejich krásné, až 30 cm dlouhé květy vás budou těšit celé léto až do prvních mrazů. Mohou být fialové, růžové nebo bílé a keř je jimi doslova obsypán. Komulím se nejlépe daří na plném slunci v dobře odvodněných půdách. Keř je velmi odolný a dobře snáší přísušky i znečištěné městské prostředí. Na jaře je vhodné ho hluboce seříznout, podpoříte tak jeho kompaktní tvar i bohaté kvetení. Mezi nejkrásnější motýlí keře patří fialová Buddleia davidii ‚Black Knight‘, růžová Buddleia davidii ‚Pink Delight‘ nebo bílá Buddleia davidii ‚White Profusion‘.

Vajgélie

Dalším nádherně kvetoucím okrasným keřem je vajgélie, která nejlépe vynikne jako solitéra, velmi pěkně však vypadá i ve společnosti dalších okrasných keřů. Nejčastěji kvete zvonkovitými růžovými nebo bílými květy a dorůstá do výšky 1,5 – 2 metrů. V nabídce jsou však i menší kompaktní druhy, které jsou vhodné i k pěstování v nádobách. Vajgélie kvetou poměrně dlouho, nejčastěji od května do června až července, některé nás dokonce potěší druhou várkou kvetení v pozdním létě. Jsou velice zdobné i svými listy, které mohou být klasicky zelené, panašované, nebo dokonce vínové. Nejlépe prospívají na slunečném až polostinném stanovišti, nejvíce však kvetou na přímém slunci v humózní, středně vlhké půdě. Mezi nejoblíbenější vajgélie patří růžová Weigela florida ‚Pink Princess‘, panašovaná Weigela florida ‚Nana Variegata‘ s růžovými květy a bíle kvetoucí Weigela ‚Bristol Snowflake‘.

Růže svraskalá

Poněkud opomíjená je růže svraskalá a je to velká škoda. Jedná se o opravdu krásný keř, který je velmi oblíbený u zahradních architektů. Růže svraskalá je totiž zcela nenáročná, dlouho kvetoucí (od června až do září), netrpí žádnými škůdci ani chorobami, na podzim ji zdobí oranžovočervené šípky a listy se nádherně barví do zlaté, oranžové až červené barvy. Jedná se o poměrně rozkladitý keř, který dorůstá 1,5 – 2 m na výšku i na šířku, řezem se ale dá tvarovat dle potřeby. Růže svraskalé se bude dařit téměř v jakékoliv půdě, jediné, co nemá ráda, je přemokření. Kromě klasické růžově kvetoucí růže svraskalé (Rosa rugosa) existuje i bíle kvetoucí Rosa rugosa ‚ALBA‘ nebo Rosa rugosa ‚RUBRA‘ s růžovo purpurovými květy.

Tavolník japonský

Během června až srpna rozkvétají květy tavolníků japonských (Spiraea japonica). Jsou to nižší okrasné keře, které dorůstají výšky 1 až 1,5 metru a jsou ceněné nejen pro své krásné růžové nebo bílé květy, ale rovněž pro svou nenáročnost a spolehlivé kvetení. Tavolníky se spokojí s běžnou zahradní půdou, spíše propustnější a mírně vlhkou. Nejbohatěji pokvetou na slunném stanovišti, ale prospívat budou i v polostínu. Mezi nejkrásnější japonské tavolníky patří růžový Spiraea japonica ‚Anthony Waterer‘ a nižší, světle růžový Spiraea japonica ‚Little Princess‘, který dosahuje 60 cm.

Rododendron 

Rododendrony, česky nazývané také pěnišníky, jsou opravdovou ozdobou každé zahrady. Mají krásné pevné lesklé listy a v době kvetu se stávají nepřehlédnutelnou dominantou zahrady. Existuje 800 druhů rododendronů a přes 10 000 kultivarů. Do malých zahrad můžeme vybrat nízké kompaktní kultivary dorůstající jen 40 cm, do velkých zahrad pak velkokvěté rododendrony v nejrůznějších barvách od bílé, přes odstíny růžové a červené, až po fialovou. Tyto rostliny patří mezi vřesovištní rostliny, které potřebují kyselejší půdu s nízkým obsahem vápníku a polostinné, chráněné stanoviště. Umístění do plného stínu není vhodné, jelikož by nekvetly tak bohatě. Vyzkoušejte např. Rhododendron ‚Cosmopolitan‘ s růžovými květy a červenou kresbou, fialový Rhododendron ‚Marcel Menard‘, bílý až světle růžový Rhododendron ‚Catawbiense Album‘ nebo žlutý Rhododendron ‚Goldkrone‘.

Azalka

Do rodu Rhododendron patří kromě rododendronů také azalky. Liší se zejména tím, že azalky jsou na rozdíl od rododondronů opadavé, případně poloopadavé keře, mají rovněž nižší, kompaktní vzrůst. Mohou být jen 10 cm vysoké, ty nejvyšší však dosahují až 2 metrů. Květy se na azalkách objevují během dubna až do června v různých odstínech růžové, červené, fialové, velmi pěkné jsou i bílé azalky. Nároky na pěstování mají velmi podobné jako rododendrony, tedy zejména kyselejší, vlhkou půdu a polostinné, chráněné stanoviště. K nejkrásnějším azalkám patří růžová Azalea (KH) ‚Berryrose‘, nízká fialová Azalea japonica ‚Elsie Lee‘, červená Azalea japonica ‚Encore Autumn Fire‘ nebo oranžová Azalea japonica ‚Orange Beauty‘.

Zlatice

Zlatice, forzýtie nebo také zlatý déšť – to vše jsou jména pro jeden z nejkrásnějších a nejraněji kvetoucích keřů jara. Zahradu svými květy doslova rozzáří během dubna, ale i po odkvětu tvoří velmi pěkný okrasný keř. Nejčastěji dosahuje 2 – 2,5 metru, roste hustě a vzpřímeně. Jeho pěstování je zcela bezproblémové, nejlépe však bude prospívat na slunném stanovišti v běžné půdě. Je tolerantní k občasným přísuškům i přemokření. Jednou z nejpopulárnějších odrůd je Zlatice prostřední ‚Lynwood‘ (Forsythia intermedia ‚Lynwood‘), jejíž listy se na rozdíl od jiných odrůd na podzim více barví do červena.

Ibišek

Konec léta patří ibiškům, ty sice kvetou později (nejčastěji od srpna), ale mnoho zahradníků ví, že na jejich nádherné velké květy se vyplatí počkat. V našich podmínkách je nutné pro ibišky vybrat slunné a teplé stanoviště, které bude chráněné. Půda by měla být dostatečně vlhká (neměla by vyschnout ani během zimního období), dobře propustná a humózní. Přestože jsou ibišky mrazuvzdorné nejčastěji do cca -20°C, mladým rostlinám je vhodné na zimu připravit ochranu a pro udržení vláhy rostliny dobře zamulčovat kůrou. Vybírat můžete z nepřeberného množství druhů a kultivarů, mezi nejoblíbenější patří např. modrý Ibišek syrský ‚Ultramarine‘ (Hibiscus syriacus ‚Ultramarine‘), Ibišek bahenní ‚Blanc Coeur Rouge‘ (Hibiscus moscheutos ‚Blanc Coeur Rouge‘) s bílými květy a červeným středem nebo růžový Ibišek bahenní ‚Jazzberry Jam‘ (Hibiscus moscheutos ‚Jazzberry Jam‘).

Jasmín nahokvětý 

Je jen velmi málo keřů, které kvetou v zimě. Mezi nejkrásnější bezesporu patří jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum). Je to opadavý, až 3 metry vysoký keř, který svými žlutými květy připomíná zlatý déšť. Ty se objevují ještě před olistěním již od prosince a kvetou až do března. Pěstuje se jako poléhavá dřevina, pokud jej vyvážete k opoře, poroste jako popínavka. Vhodným stanovištěm je slunné, chráněné místo s humózní, spíše sušší a dobře propustnou půdou. Kořeny jasmínu nahokvětého je vhodné před mrazy ochránit vrstvou mulče, pokud větve namrznou, spolehlivě znovu obrazí.

Magnolie

Magnolie jsou nádherné stromy a keře, jejichž tulipánovité nebo hvězdicovité květy na jaře povznesou každou zahradu. Co víc, mnoho z nich nádherně voní a i po odkvětu jsou magnolie velice dekorativní. Existuje mnoho kultivarů, které mohou být opadavé či stálezelené a liší se i svou výškou a barvou květů. Mezi nižší magnolie, které vytváří vícekmenné keře nebo nízké stromy patří např.  Magnolie hvězdovitá ‚Royal Star‘ (Magnolia stellata ‚Royal Star‘), pomalu rostoucí keř, který dorůstá do výšky tří metrů. Bílé květy této odrůdy se rozvíjejí již v březnu. Mezi později kvetoucí nízké magnolie patří krásná stálezelená Magnolie velkokvětá ‚Kay Parris‘ (Magnolia grandiflora ‚Kay Parris‘), která byla americkými pěstiteli zařazena mezi 5 nejlepších kultivarů velkokvětých magnolií. Má nádherné velké bílé květy, které se objevují od června až do začátku září. Další oblíbenou nižší magnolií je Magnolia ‚Susan‘, maximálně 3 metry vysoký keř s půvabnými růžovými květy tvaru polootevřených lilií, které se objevují od dubna do května. Stejné výšky dorůstá také Šácholan Loebnerův ‚Leonard Messel‘ (Magnolia loebneri ‚Leonard Messel‘), který bohatě kvete a pomalu roste do pyramidálního tvaru. Magnoliím se daří na slunných až polostinných stanovištích s vlhkou půdou, která jsou chráněná před větrem.

Šeřík

Květen patří bezesporu šeříkům, jejich nádherným květům a omamné vůni. Keře jsou během května doslova obsypány fialovými, růžovými nebo bílými květy, které si mnoho z nás s radostí nařeže i domů do vázy. Jsou to velice nenáročné keře, kterým se nejlépe daří na slunečných až polostinných stanovištích s propustnou humózní půdou. Jediné, co nesnáší, jsou kyselé a dlouhodobě zamokřené půdy. Nejčastěji se u nás pěstuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), který najdeme v mnoha krásných kultivarech. Mezi nejoblíbenější patří např. modrofialový Syringa vulgaris ‚Firmament, růžový Syringa vulgaris ‚Belle de Nancy‘ nebo  fialový Syringa vulgaris ‚Sensation‘ s bílým lemováním. Šeřík obecný dorůstá 3 – 4 m a je možné jej pěstovat jako keř, ale i jako stromek na kmínku. Vaší pozornosti by neměl ujít ani šeřík Meyerův (Syringa meyeri). Jedná se o okrasnou zakrslou formu šeříku, který dorůstá jen 1,5 m a má fialovo bílé květy. Roste sice pomalu, ale zato hustě a vytváří opravdu nádherný, hustě kvetoucí polštář, velmi dekorativní je i po odkvětu.

Ořechokřídlec 

Ořechokřídlec clandonský (Caryopteris clandonensis), také nazýván jako ořechoplodec je na zahradě ceněný zejména díky svým krásným modrým květům, šedozeleným listům a kompaktnímu tvaru. Kvete poměrně dlouho, nejčastěji během srpna a září a díky svému nižšími vzrůstu (50 – 100 cm dle kultivaru) se nejčastěji uplatní ve společnosti trvalek a okrasných trav, na předzahrádkách, jako předsadba vyšších okrasných dřevin, velmi pěkně vypadá jako lem zahradních cestiček. Díky svému nižšímu vrůstu a kompaktnímu tvaru je vhodný i pro pěstování v nádobách na terasách a balkonech. Nejlépe se mu daří na slunci v sušších propustných půdách. Asi nejznámějším kultivarem je Caryopteris clandonensis ‚Kew Blue‘, zajímavý je i panašovaný Caryopteris clandonensis ‚Summer Sorbet‘ se zeleno žlutými listy.

Reklama

.