Každý rok vyhlašuje Spolek českých perenářů trvalku sezóny, kterou se letos stalo rdesno. To si mezi zahrádkáři a zejména mezi zahradními architekty získává stále větší a větší oblibu. Jedná se totiž o nenáročnou trvalku, která se dokáže přizpůsobit mnoha podmínkám od zamokřených ploch až po vyprahlá stanoviště. Navíc je nenáročný na pěstování, vyniká dlouhou dobou kvetení, netrpí na choroby ani škůdce a bujně roste.
Existuje kolem 130 druhů, ale v zahradní kultuře se setkáváme s přibližně 17 druhy rdesna (persicaria). Ty pocházejí z podhorských luk Himalájí a východní Asie a v našem mírném podnebí se jim výborně daří. Rdesna mohou být dle druhu trvalky, jednoletky nebo bylinky, které mohou růst vzpřímeně i poléhavě. Celé léto kvetou bílými, červenými nebo růžovými válcovitými květenstvími, která jsou tvořena množstvím drobných kvítků. Listy rdesna jsou velmi dekorativní, většinou opadavé ale i stálezelené, u vybraných kultivarů se na podzim barví do červené barvy.
Rdesno na zahradě
Rdesno se perfektně hodí do přírodně laděných zahrad, ale své místo si zaručeně najdou i v moderních zahradách. Obecně jsou rdesna středně vysoké trvalky, které preferují vlhčí nevysychavou půdu na slunném nebo polostinném stanovišti. Nejlépe vynikají vysazené ve větších skupinách a díky svému bujnému růstu jsou ideální zejména pro plošné výsadby. Výborně se však hodí také na okraje trvalkových záhonů a zahradních cest, spokojené budou i poblíž jezírek. Vyšším druhům to na zahradě sluší ve společnosti okrasných trav jako je ozdobnice čínská nebo třtina ostrolistá. V trvalkovém záhonu je kombinujte např. se sadci (Eupatorium), japonskými sasankami (Anemone hupehensis) nebo rozrazily viržinskými (Veronicastrum virginicum).
Oblíbené druhy a kultivary rdesna
Asi nejoblíbenějším druhem je Persicaria amplexicaulis, vzpřímeně rostoucí trvalka, která nejčastěji dorůstá 60 až 130 cm dle kultivaru a kvete od července až do října. Velmi oblíbený kultivar je např. bohatě kvetoucí ‚J.S. Caliente‘ s červenými květy, přes metr vysoký ‚Fat Domino‘ rovněž s červenými květy, obdobně vysoký a bíle kvetoucí kultivar ‚Alba‘, menší cca 60 cm vysoký ‚Inverleith‘ s fialovo-růžovými květy nebo ‚Orange Field‘ s neobvyklou barvou květů, která je oranžovo-růžová až lososová.
Nízkým kompaktním vzrůstem se vyznačují rdesna rodu Persicaria affinis. V zahradách se tak využívají především jako půdopokryvné rostliny, které efektivně potlačují plevele a také jako rostliny pro okraje a lemy záhonů. Poměrně rychle se rozrůstají a vytváří koberce velkých zelených listů, které se na podzim probarvují červeně. Oblíbeným kultivarem je tmavě růžový ‚Darjeeling Red‘, bohatě kvetoucí ‚Superba‘ se světle růžovými květy nebo ‚Donald Lowndes‘ s květy růžovými.
Dalším oblíbeným druhem je Persicaria bistorta, evropský domácí druh trvalky, která se svými vitálními oddenky rozrůstá a tvoří velké porosty. Vykvétá o něco dříve než jiné druhy, obvykle během června a většinou během pozdního léta a podzimu remontuje. Díky svému bujnému růstu se ovšem může rozrůstat až příliš a stát se invazivní. Na zahradách se pěstuje kultivar ‚Superba‘, jehož květenství růžové barvy jsou mohutnější a větší než u základního druhu.
Dalším velmi efektním druhem je Persicaria polymorpha, opravdu mohutná bylina s krémově bílými květy, která může být i přes 2 metry vysoká a stejně široká.
Pěstování rdesna
Rdesnu se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti s vlhkou humózní půdou, která nevysychá. Obecně se jedná o zcela nenáročné a odolné trvalky, které netrpí na žádné choroby ani škůdce. V našich podmínkách jsou rdesna zcela mrazuvzdorné, pouze mladší rostliny bývají v chladnějších oblastech náchylné k vymrzání, proto je vhodné je na zimu zakrýt např. chvojím nebo vrstvou zahradnického substrátu. Zejména druh Persicaria amplexicaulis je velmi přizpůsobivý a dobře snáší občasné přísušky, i krátkodobé zabahnění. Je proto vhodný pro pěstování i v těžších jílovitých půdách.
Comments are closed.